výstavba hřiště
Ještě na podzim roku 1963 došlo k jednání na MNV, hlavním úkolem jednání bylo najít v obci vhodné místo k vybudování fotbalového hřiště. K vybudování bylo navrhnuto několik míst např. za Myslivnou, na tomto místě nebylo možné hřiště vybudovat pro nesplnitelné požadavky Vysoké školy lesnické v Brně. Dalším místem byl prostor na Obřanské ulici ( objekt vojenských kasáren), tuto nabídku jsme nepřijali z důvodu možného navrácení majetku vojenské správě. Nakonec po dohodě s Místním Národním výborem jsme dostali dne 26.9.1963 přidělen pozemek ( louku ) v Dolicích ( místní část obce ), kde nastalo budování hřiště.
První plán na hřiště zpracoval Ing. Řihák, který byl také pověřen stavebním dozorem při stavbě hřiště. Od lesní správy bylo povoleno vykácení cípu lesa, který zasahoval do prostoru hřiště. Dále byla vyvlastněna chata, která byla přímo na ploše plánovaného hřiště.
Průzkumem bylo zjištěno, že větší část plochy je silně podmáčena spodní vodou a bylo nutné provést rozsáhlé práce na odvodnění terénu. Tato rozbahněná místa bylo nutné vybagrovat až na pevnou zem a to do hloubky 3 metrů. Tyto hluboké díry se pak zavezly kamením a štěrkem. Byl vybudován celý systém drenáží, aby se vysušila plocha a snížila hladina spodní vody.
V počáteční práci bylo hodně živelnosti, každý měl svůj názor a podle toho se často dělalo. Nejtěžší doba přišla když bylo započato s přemísťováním několika tisíc kůbíků zeminy. Při těchto pracích nám hodně pomohl pan Jaroslav Večeřa, který nám zajistil těžké stavební stroje bez kterých se nedalo dělat.
V roce 1966 byla výstavba zařazena do „ Akce Z “ pod vedením pana Antonína Vrány, který byl pro nás dobrým rádcem. Financování některých prací bylo dost složité. Funkcionáři a hráči odpracovali velký počet brigád při výstavbě pomníku S.K. Neumanna a získanou finanční odměnu předali pro potřebu oddílu.
V útlumu byly přečkány roky 1968 – 1969, kdy znovu proti kopané vystupovalo několik členů tehdejšího výboru i řadových členů TJ Sokol. Teprve koncem roku 1969 byla znovu podchycena iniciativa a vskříšen nový zájem o práci.
Konečné úpravy převzala šlechtitelská stanice v Želešicích. Pracovníci tohoto podniku provedli konečnou úpravu hrací plochy a zaseli trávu.
Tím bylo dokončeno hřiště o rozměrech 55 x 90 metrů. I když tato plocha není největší, přece odpovídá pravidlům.
Někdo řekne, že budování hřiště trvalo dlouho ale podmínky byly velmi težké. Při porovnání hrací plochy bylo nutné přemístit více než 5000 metrů kubických zeminy. Byl proveden dvakrát odstřel skály ( CO Bučovice a p. Sázavský ). Kamení bylo z větší části odváženo bez pomoci strojů. Na odstranění močálu bylo navezeno 460 kubíků kamene a štěrku. Na úpravu hrací plochy bylo navezeno 170 nákladních aut orné půdy a 80 kubíků písku. V zemi je položeno přes 200 kusů betonových rour o průměru 20 a 30 cm a 300 m drenáží. Bylo vysázeno 120 topolů.
Při budování hřiště bylo členy a příznivci oddílu odpracováno 5600 brigádnických hodin na kterých se nejvíce podíleli: Němeček Karel, Slaný Richard, Svoboda Jaroslav, Kovář Josef, Procházka Ladislav, Meluzín Ivan, Slaný Richard ml., Hrubý Stanislav, Dohnal Stanislav, Šíma Jan a Vrána Antonín. V konečné fázy se projevila kladně také podpora MNV a hlavně předsedy pana Aloise Hudce. Také výbor TJ Sokol vzal navědomí, že kopaná je součástí tehdejší sjednocené tělovýchovy a Sokola Bílovice.
Slavnostním dnem se stala neděle 6. září roku 1970, kdy bylo otevřeno naše nově vybudované hřiště. Na otevření hřiště přišlo 500 diváků, kterým k poslechu hrála hudba Dr. Hlaváče.
V předzápase se utkala žákovská družstva Bílovic a Řícmanic s výsledkem 8:1. Dále byl sehrán zápas starých pánů. V hlavním zápase se utkalo 1. mužstvo Bílovic s Lokomotivou Brno. Naše mužstvo zvítězilo 3:0 brankami Ivana Meluzína, Karla Tůna a Richarda Slaného ml. Slavnostní výkop v tomto utkání provedl předseda MNV Alois Hudec, utkání řídil bývalí ligový rozhodčí Štěpánek. Naše mužstvo nastoupilo v sestavě: Adámek , Šenk , Šíma, Morávek, Macháček, Slaný, Břečka, Krist, Sedláček, Melutín, Tůn a Malenda.